Jednorázovka do S.O.N.P. od Rumi-chan

3. července 2009 v 13:05 | kunoichi-babu |  moje soutěže

Caw lidi takže máme tu první jednorázovku do sonp doufám

že se vám bude líbyt,mně osobně se to mocinky líbylo!!!!!! (hezoulinkej Pein)

By:Rumi-chan


Přítel z dětství



Jsem ninja a musím splnit jednu důležitou věc. Tou je zničit Akatsuki. Nebyla sem tím pověřěná, problém je, že je chci sama zničit! Přinesli do této mojí vesnici hodně utrpení. Proto se vydám na dlouhou cestu! Ani jsem přes noc nespala, jenom sem si vzala věci a odešla pryč. Bloudila jsem dlouho po lese, dokud jsem nepřišla k nějaký divný budově. Všude bylo děsivé ticho. Jsem si jistá, že tu žijou Akatsuki. Nikoho odtud neznám, vím jenom to, že nosí divné pláště. Ukryla jsem se v lese. Najednou s té budovy vyšel zrzavý muž, který měl skoro po celém obličeji piercengy. Hm zajímavý muž. Aha.....určitě patří k Akatsuki. Je sám tak půjdu na věc. Vyšla jsem z úkrytu a zaútočila na něho. Najednou se otočil, podíval se na mě a postavil se do bojový pozice. Vyndala jsem si všechny kunaie a shurikeny. Hodila sem je na neho, potom mě však chytil za ruku a nemohla jsem se hýbat. Promluvil na mě.
"Ty! Co tu děláš?"podíval se na mě tak ďábelsky.
"Nic! Jenom vás chci zabít! Ubližuje te Dešťové a nenecháte nás na pokoji!"
"Buď ticho Ani nevíš o co se snažíme!"
"Vím! Chcete nás zabít! Ale já to nedovolím!"
"Buď ticho, nebo ti budu muset ublížit!"
"Tak to udělej!!! stoupla mu na nohu a on zakřičel. Bolelo ho to a já jsem z paniky utekla pryč. Byl dost silný mám štěstí, že se tam neobjevili ostatní. Byl mi tak povědomý, přitom nikoho z Akatsuki neznám. Utíkala jsem, ale najednou se objevil přede mnou. Chytil mě a bouchl mě pěstí do tváře. Chtěla jsem použít techniky, ale zablokoval mi ruce! Stoupl mi silně na nohu a tím mi ji zlomil. Jeho tvář se přiblížila k mojí.
"Ptám se.....Kdo si? A co tu děláš?"
"Dej mi pokoj...... auuu si mi zlomil nohu ty debile! Jsem Ookami...."
"Kami? Hm jaké je tvoje přímení?"
"K čemu ti to bude? Nepřítelovi svojí totožnost neříkám!"
"Řekni mi to nebo tě zabiju!"
"Enrai!" au ta noha strašne bolela, tak jsem nevnímala, že jsem svímu dala dost informací....
"Ookami Enrai? Jsi z Dešťové?"
"Ano....auuu"
"Vždyť já tě znám!" Cože? A proč né já jeho?
"Odkud? Já tě neznám!"
"To jsem já Pein!" och můj bože pein?
"Peine? Co děláš u Akatsuki?" Pein byl můj kdysi nejlepší přítel z dětství, když v mích 13 nás opustil. On měl tou dobou 15 opustil naší rodinu....nevěděla jsem, že odešel právě k Akatsuki. Teď mi je 20 a je mu 22. Vypadá jako muž.
"Peine.....proč zrovna Akatsuki?"
"Já-já jsem chtěl pomoct lidem a chtěl jsem být silný."
"Akatsuki? Uvědomuješ si co si nám způsobil?"
"Kami já vím, ale....pojď sem musím ti ošetřít nohu a obličej! Promiň...!"
chytil mě do náručí, chtěla jsem sem nějak vymrštit. Nepovedlo se mi to a on mě mezitím odnesl do nějaké místnosti. Sebral nějaké obvazy a začal me ošetřovat. Když mi to tak ošetřoval tak jsem řekla.
"Já-já tě musím zabít!" jenom sebou cuknul.
"Nesmíš tu zůstat! Když ostatní zjistí, že si tu, bude po nás!"
"Poslouchej mě Peine, ještě máš šanci se vrátit!"
"NE!" jeho hlas mě vystrašil, potom se naštěstí uklidnil.
"Promiň...ale nemůžu se vrátit! Je to nebezpečné....všichni odešli někam na misi, nepotrvá dlouho a budeš muset odejít." ach bože.. nic mi nezbývalo, jen zůstat u nich v sídle. Měla jsem zlomenou nohu a nemohla jsem s ní hýbat. Jednou v noci se mi zdál děsivý sen, že mě Pein zabil. Zbudil mě a utřel mi pot.
"Neboj se byl to jenom sen...." mluvil tak pěkně a pomalu. Kdyby jenom věděl, že když jsme byli přátelé, tak sem ho milovala. Když sem mu to chtěla říct, tak odešel. Neměla jsem čas se s ním rozloučit. Potom jsem zase usnula. Po dvou nocích se mi snívalo, že jsem Peinovi vyjádřila svoje city, ale neuvědomila jsem si že jsem to řekla ze spaní. Byl to krásný sen, protože jsme se v něm dali dohromady. No než jsem dosnívala se mích rtů dotkli opravdové rty. To mě rychlo probralo.
"PEINE!" on se lekl a posadil se ode mě dál.
"P-promiň Kami....já.....já víš....říkala si něco, že mě miluješ a já...."
"Peine...já promiň. Nechtěla jsem, aby si se to takhle dozvěděl. Já tě ještě stále miluju....., ale nevěděla sem jak ti to říct. Promiň mi to Peine....že....." v tom však mi dal něco, po čem jsem toužila roky. Znovu mě políbil. No, ale tento byl o něco víc vášnivý. Přidali jsme i jazyk a cítila sem i to, že jeho jemné ruce se mě dotýkali.
"Peine...já..."
"Neboj se Kami...i já tě miluju, ale musel jsem odejít! Promiň, ale nevěděl jsem, že mám šanci...."a v tu dobu to ze mě vyletělo.
"Miluju tě Peine!" Pein si vzdychnul a políbil mě na krku. Dotýkala sem se ho. Dávala sem mu dolů plášť a on mě taky začal sundavat oblečení. Líbali jsme se po celém těle a tu noc jsme se pomilovali. Bylo to velmi nádherné a moje noha byla na tom o hodně lepší.
Ráno, když jsem se probudila tak nikde nebyl. Oblíkla jsem se a pomalu vyšla z pokoje. Viděla jsem, že Peinovi kámoši přišli. Byla tam i jedna žena, která ihned políbila Peina a on jí to oplácel. Rozbrečela jsem se a donutilo mě to udělat jednu věc. Zbalila jsem si věci a utekla oknem. Cítila jsem se strašně, byla jsem naštvaná, ale i sklamaná. Odešla jsem zpět do své vesnice. Všichni mě přivítali nazpět a chtěli vědět kde sem byla. Lhala jsem jim, že jsem byla navštívit pár známích. Otec se mě dokonce zeptal jestli sem potkala Peina, ale já jsem tu otázku úplně ignorovala. Odešla jsem do svého pokoje a přemýšlela. Proč to musel udělat.

U Akatsuki

Pein od sebe odstrčil Konan.
"Konan promiň, ale já už někoho mám....já tě nemiluju!" Konan byla naštvaná, a tak se šla podívat do jeho pokoje.
"Kde je?" Pein jí chtěl zabránit jít do pokoje, ale Konan už tam byla. Nikdo tam nebyl....podívala se na Peina a odešla pryč s pláčem. Pein si otřel z čela pot.
"Kami lásko moje? Si tady?" nikde ji nenašel ani stopa po ní nebyla. V tu dobu ho napadlo, že asi viděla, jak se líbal s Konan. chytil si hlavu a snažil se přemýšlet. V tom tam přišel Deidara.
"Hej kámo, nejvyšší od nás chce, aby sme napadli Dešťovou...." Pein se vyděsil.
"Cože? To už proč?"
"Protože jsme nedokončili to, co jsme začali ještě dříve....." Pein pochopil, že jde o to co mu Kami říkala. Chtěl protestovat, ale dobře věděl, že nemůže. Tak se všichni začali chystat na velkou bitvu.....

U Kami

Kami doma velmi plakala. Najednou u nich začal zvonit poplach. Bylo to varování, že někdo přichází.
"Tati...děje se něco?"
"Dcero, prý sem jdou zaútočit Akatsuki." zarazila jsem se, ale šla jsem se připravit na boj. Když už jsme stáli všichni proti sobě začal krutý a nelítostný boj. Co čert nechtěl, právě já jsem to schytala od Peina. Útočil na mě silně a tvrdě. Moje techniky byli proti tomu nic. Bojovali jsme, no skončilo to tak, že mnoho ninju z naší venice zemřelo a já jsem skončila na zemi. Pein byl nade mnou a držel v ruce katanu.
"A teď zemřeš!" v tom jsem vykřikla. Hodně jsem se bála smrti.
"Nééééé Peine!!!!!" zastavil se
"Kami?" postavil se a ani se mě nedotkl.
"Si to ty?"sundal mi masku a uviděl mě.
"Ano Peine, jsem to já!" Pein to nechápal
"Já....nechtěl jsem aby sme...."
"Ne Peine....utekla sem, protože si mi lhal! Říkal si, že mě miluješ a přitom si tam byl s tou...."
"Jmenuje se Konan.." jakto, že se tomu směje?
"Proč se směje?"
"No asi si to neviděla celé, ale řekl jsem jí, že už někoho mám...."v tom každému přikázal aby boj skončil. I naši ninjové přestali bojovat. Pein mě chytil a políbil mě.
"Miluju tě Kami už velmi dlouho, ale chodil jsem s Konan....nevěděl jsem, že mám u tebe šanci....., ale teď to vím....pojď semnou a žijme spolu."bylo to lákavé, ale co tím myslel?
"Myslíš přidat se k Akatsuki?"
"Ano myslím právě to!"
"Ale já patřím sem...."
"PROMIŇTE LIDI....VÍM, ŽE JSME ZPŮSOBILI HODNĚ UTRPENÍ, ALE ZKUSÍME TO NAPRAVIT. NEBOJTE SE MY SE O VŠECHNO POSTARÁME"
"To nemůžeme" řekl Deidara
"Můžeme, protože jsem to řekl!" Deidara na sucho polk. Po pár dní se mi noha úplně vyléčila, Akatsuki podepsali dokument s Dešťovou, že už na ni nikdy nezaútočí a já se rozhodla, že se k nim přidám. Vím, je to proti pravidlům, ale když já Peina tak miluju a naší vesnici se nic nestane! dali mi jejich plášť a měla jsem společný pokoj s Peinem.
"Peine....miluju tě a jsem ráda, že jsme konečně spolu...."usmál se. Byl akorát večer.
"I já tebe miláčku!" potom mě vášnivě začal líbat na krku a zase naše těla vzplanuly. Jedna z mích nejlepších nocí. Miluju Peina z celého srdce a on mě taky! Nevadí mi, že jsem mezi Akatsuki....věřím, že nejsou až tak zlí, když je u nich Pein a on byl vždycky srdečný....hlavně ke mě.....

The end
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ela Ela | Web | 8. července 2009 v 21:15 | Reagovat

Moc hezká...  :-)
Jo! a já už sem ti na email už taky posílala povídku...  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama